V horku by měl člověk vypít za den zhruba tři litry tekutin. Aktivní sportovci a lidé těžce pracující až pět litrů. Pokud ale člověk přehání pitný režim, může se jeho organismus potýkat s takzvanou hyponatrémií. Je to život ohrožující stav, kdy nadměrná záplava vody vede ke smrtelnému poklesu hladiny sodíku v krvi.

Hyponatrémie může postihnout například maratonské běžce, triatlonisty či horolezce. Maratonec vypotí při závodu tři a více litrů potu, tím ztrácí také sůl. Nedostatek soli se projevuje jako žízeň. Běžec na občerstvovacích stanicích o to více pije. Vnitřní prostředí se naředí a hrozí kolaps.

Základním projevem tohoto nebezpečného stavu jsou podrážděnost, neklid, zmatenost a poruchy vědomí. Objevují se bolesti hlavy, poruchy chůze, slabost, zvracení, křeče v břiše. Pulz je slabý, tlak klesá. Porucha je snadno léčitelná, pacientovi pomůže, když dostane do žil koncentrovaný solný roztok.

Lékaři radí nezatěžovat organismus v horku náročným sportem a vyvarovat se námahy. Sportovci v tréninku by si měli předem ověřit, kolik tekutin jejich tělo potřebuje. Měli by se zvážit před tréninkem a po něm. Zjistí, kolik shodili, a tedy kolik vody potřebují dodat. Kardiologové radí sportovcům pít při pohybu, ne při zastavení. Opatrnost je nutná i po závodě. S pitím se má počkat až po vymočení. Dává signál, že tělo již nezadržuje vodu.