 Očkování neboli vakcinace má za účel zabránit rozvoji řady infekčních nemocí a propuknutí epidemii u lidi a zvířat. Do těla očkovaného je dodán antigen, tvořený neživými nebo oslabenými viry nebo bakteriemi, případně jejich částmi, který přiměje organismus k vytvoření vlastních protilátek a v důsledku toho také imunity vůči onemocnění. Podání očkovací látky aktivuje imunitní systém lidského organismu na různých úrovních. Jde o naprosto přirozené a tělu vlastní procesy, nejde o žádnou mimořádnou zátěž. Každé očkování tak vlastně příznivě stimuluje imunitní systém člověka.
Očkování ročně zachrání životy milionů lidí, protože chrání před vážnými infekčními nemocemi, z nichž některé mohou být i dnes smrtelné či mohou zanechat na dítěti i dospělých trvalé zdravotní následky. V populaci však o očkování stále kolují mýty a pověry, které se nezakládají na pravdě. Pojďme se s odborníky z Očkovacího centra podívat na ty nejznámější.
Mýtus č. 1
Očkování proti HPV je jen pro dívky, které ještě nezahájily sexuální život. Pro starší dívky a ženy nemá smysl.
Je pravda, že nejlepších preventivních výsledků je dosaženo u dívek, které se dosud s HPV infekcí nesetkaly. Očkování je však užitečné i pro starší, sexuálně aktivní ženy. Studie ukazují na účinnost tetravalentní vakcíny i pro ženy od 24 do 45 let, protože ani ve vyšším věku se stále ještě nemusely setkat s těmi nejrizikovějšími typy, navíc očkování chrání proti opakované infekci. „Preventivní účinek vakcíny byl ověřován u sexuálně aktivních i u starších žen v několika kvalitních studiích. Výsledky prokázaly dostatečnou produkci protilátek, tudíž i dostatečnou účinnost. Pokud žena nakažená není, je toto preventivní očkování plně účinné. Očkování vždy přináší ochranu před reinfekcí a infekcí dalšími typy virů,“ vysvětluje MUDr. Miriam Schejbalová z Očkovacího centra.
Zajímavostí je, že vakcínou je možné očkovat nejen ženy, ale i chlapce a muže, protože mohou být nosiči i přenašeči papilomavirů na ženy. Očkování je může ochránit před vznikem genitálních bradavic a dokonce před rakovinou penisu. Chlapci navíc po zahájení sexuálního života nenakazí své partnerky typy papilomavirů, které mohou způsobit rakovinu děložního čípku.
Mýtus č. 2
Vakcíny proti HPV byly vynalezeny teprve nedávno, ještě nejsou prověřené a není jisté, zda nemají vedlejší účinky nebo nebudou chránit očkovaného jen po krátkou dobu. Vakcíny Cervarix a Silgard se po celém světě používají již několik let a před uvedením na trh byly dlouhodobě testovány a jejich účinnost byla ověřována. Tyto výzkumy stále pokračují a na základě dílčích výsledků jej řada vyspělých států plošně hradí z pojištění. „Také u nás mohou dívky do 25 let věku využít akci pojišťoven a nechat se očkovat za zvýhodněnou cenu a jednu ze tří dávek vakcíny získat zcela zdarma,“ dodává MUDr. Miriam Schejbalová z Očkovacího centra. Lze jen těžko předpokládat, že by zdravotní pojišťovny hradily očkování vakcínou, o jejímž fungování by neměly dostatečné doklady.
Je pravda, že je vakcína poměrně nová a nelze zcela přesně určit, jak dlouho bude účinná hladina protilátek v organismu očkovaného přetrvávat. Je však již téměř jisté, že přeočkování nebude třeba dříve než po deseti letech, podobně jako u tzv. tetanovky.
Mýtus č. 3
Když se nechám očkovat proti chřipce, riskuju, že onemocním, protože viry ve vakcíně mohou chřipku vyvolat. Řada lidí má obavu nechat se naočkovat proti chřipce, protože slyšeli, že vakcína může chřipku vyvolat. Tento mýtus však není založen na pravdě, protože vakcíny proti chřipce obsahují části usmrceného neaktivního viru, který chřipku vyvolat nemůže. „Pověra zřejmě vznikla na základě náhody, kdy se čerstvě očkovaný jedinec těsně po nebo těsně před očkováním nakazil od jiného člověka, než začala vakcína účinkovat. Chřipku by tedy dostal stejně bez ohledu na očkování. Proto je důležitým faktorem včasnost očkování dostatečně předem před příchodem epidemie. Pokud by to však nebylo možné, je možné očkovat i v průběhu epidemie,“ radí doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., odborný garant Očkovacích center Avenier. Díky vakcinaci, i když pozdní, většinou nemoc probíhá mírněji. U citlivějších osob se ve velmi výjimečných případech může objevit zvýšená tělesná teplota, mírná bolest svalů a krátkodobá slabost, intenzita jejich projevu se však s klasickou chřipkou vůbec nedá porovnat.
Mýtus č. 4
Na chřipky netrpím, proč bych se měl proti rýmě očkovat?
Chřipka není jen rýma, je to závažné virové onemocnění, na které každý rok v ČR umírá mnohem více lidí než při autonehodách. Skutečná chřipka postiženého připoutá na lůžko s vysokou horečkou a bolestí svalů a kloubů, přechodit ji téměř není možné. Pokud se objeví nový virus, úmrtnost se dramaticky zvyšuje. Tím, že každoročně onemocní velká část populace, způsobuje i „běžná“ chřipka obrovské hospodářské škody. „Navíc ten, kdo je očkován, nechrání pouze sám sebe, ale i své okolí, např. děti, téhotné ženy, osoby trpící nějakou chronickou nemocí nebo starší osoby, u kterých může být průběh infekce závažnější a následky fatální,“ varuje doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., odborný garant Očkovacích center Avenier.
Mýtus č. 5
Očkování proti klíšťovému zánětu mozku má cenu pouze v chladném období, jindy jsou to zbytečně vyhozené peníze. Očkovat proti klíšťové encefalitidě je možné kdykoliv během roku, nejen před začátkem klíšťové sezóny. Princip očkování je stejný v létě tak jak kdykoliv jindy, jen interval mezi první a druhou dávkou se v období aktivity klíšťat zkracuje na 2 týdny. S vakcinací by něměli váhat lidé, kteří žijí v oblastech se zvýšeným výskytem viru klíšťové encefalitidy, případně pracující v přírodním terénu nebo cestující do oblastí s vyšším rizikem výskytu (např. na dovolené – k nákaze často dochází na procházkách, sportu v přírodě, sbírání hub či lesních plodů a zahradničení).
„Mezi nejrizikovanější oblasti u nás patří jižní Čechy a podhůří Šumavy, povodí Dyje, Svitavy, Svratky i Jihlavy, Plzeňsko, Opavsko, okolí Prahy, Brna a Bruntálu, přičemž nemoc se z venkova neustále přibližuje i k obyvatelům měst,“ varuje doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., odborný garant Očkovacích center Avenier. I mimo tato území se však vyskytují infikovaná klíšťata, která mohou roznášet původce virové encefalitidy. „Nákaza je navíc možná při pobytu v přírodě i v zahraničí, endemické oblasti zabírají rozsáhlá území Evropy od Slovinska, severního Chorvatska přes Švýcarsko, Rakousko, Německo a Polsko až k Pobaltí, východnímu Švédsku a Rusku. Nejčastěji lidé nechávají naočkovat děti, ve věkové kategorii 4-19 let je vakcínou chráněna asi třetina populace. Riziko závažného průběhu infekce a trvalých následků však stoupá s věkem, proočkovanost by se proto měla zvýšit zejména u střední a starší generace,“ doplňuje doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D.
Mýtus číslo 6
Při očkování nesmím mít žádnou nemoc a musím být úplně bez zdravotních problémů.Hlavními kontraindikacemi očkování jsou u většiny vakcín akutní horečnaté onemocnění a alergie na složky vakcíny, která je však vzácná. V ostatních případech je očkování možné, jeho indikaci však musí posoudit očkující lékař. Lehký kašel, rýma, průjem bez horečky, lokální infekce nebo lehký projev sezónní alergie zásadní problém nepředstavují. Očkovat neživými vakcínami, kterých je naprostá většina, se může i v kojení a u některých jako chřipka za jasné indikace i v průběhu těhotenství. „Pokud jde o chronicky nemocné osoby, např. s nemocemi srdce, cév, dýchacích cest, ledvin, cukrovkou nebo s poruchou imunity, velká část neživých vakcín, zejména proti pneumokokům, meningokokům a chřipce je určená v první řadě právě pro ně a až následně pro zbytek populace. U těchto pacientů mají vakcíny největší potenciál zachránit lidský život a předejít zbytečnému úmrtí,“ uvádí doc. MUDr. Rastislav Maďar, Ph.D., odborný garant Očkovacích center Avenier.
|
