 Čtyřicátnice Helena, uznávaná odbornice na manželské problémy jednoho dne zjišťuje, že se dostala do situace, jaké řeší se svými pacienty. Její doposud milující a milovaný manžel je přistižen in flagranti s mladší ženou a Helena brzy bezradně stojí na prahu nového života. Dvacetiletá dcera Laura chce být matce oporou, zároveň se však potýká s nástrahami vlastní první opravdové lásky. Pomocnou ruku nabízí k Helenině zděšení i matka Vilma, bývalá herečka, která na všechny situace aplikuje svéráznou školu života. Výstřední dáma má zaručený recept: nahradit nepořádného chlapa, chlapem pořádným. Zdá se to neřešitelné, ale k překvapení Heleny i Laury muži, s nimiž stojí za to se vrhnout po hlavě do milostného dobrodružství tu stále ještě jsou. A tři docela rozdílné ženy zjišťují, jak moc jsou si podobné a pokud se má něco vyřešit, chce to nadhled, humor a neztrácet hlavu ani naději.
„Uvědomil jsem si, že vlastně neexistuje téma, o němž bych přemýšlel déle a častěji, které bych zpracovával pečlivěji a kterému bych věnoval víc pozornosti, lásky a vášně,“ vysvětluje režisér filmu Jiří Vejdělek, proč jsou středobodem jeho nového filmu právě ženy. Jak říká, vyrůstal ve vysloveně ženském prostředí, které kromě maminky a dvou sester tvořila i řada tet a dalších příbuzných. „Vznikla zde řada filmů o ženách, jejichž autorkami a režisérkami jsou ženy. Říkal jsem si, že by bylo zajímavé, jak by film o ženách natočil muž, a protože se k tomu stále nikdo neměl, ujal jsem se toho sám,“ dodává s úsměvem režisér.
A kde se tedy - kromě rodiny - dozvěděl tolik o ženách, že se o nich rozhodl napsat scénář? „To je dlouholeté studium, které začalo v pubertě a neustále pokračuje. Je to studium, které nikdy nekončí a doufám, že se dostanu až do univerzity třetího věku,“ říká režisér. „Nejlépe se studuje v posteli, protože tam se špatně lže, i když ženy to zvládnou i tady. Možná právě proto jsem se stal režisérem, abych v posteli okamžitě poznal špatný herecký výkon“.
Scenárista má tu výhodu, že si může stvořit úplně novou postavu, ale často k tomu využívá reálné předobrazy. Existují nějaké skutečné osoby, podle nichž byly hrdinky komedie Ženy v pokušení vytvořeny? „Každá z hrdinek v sobě obsahuje určitou esenci čistého ženského názoru,“ říká Jiří Vejdělek. „Vilma si nedělá iluze o mužích, a proto je šťastná, její dcera Helena si naopak o mužích iluze dělá a dokonce se je snaží nějak vědecky potvrdit, a proto je nešťastná a nejmladší Laura ještě váhá do jaké míry si má iluze dělat a rozdává svou lásku do okolí a neuvědomuje si, že by ji možná měla dávat tomu nejbližšímu.“
Hrdinky v jistém smyslu reprezentují i generační pohled. „Nejstarší generace ještě uměla muže využít a užít si to a hrála tu typicky ženskou roli, kterou od ní muži čekají. Střední generace se snaží splnit dvojí nároky - být jak schopnou pracující ženou, tak ženou pro domácnost a postel a zjišťuje, že je z toho vlastně docela uštvaná a nic moc z toho nemá. A nejmladší generace dochází k tomu, že spoléhá sama na sebe, je dominantní v páru, svým způsobem obsadila mužům jejích pozice a paradoxně ona je ta, která před muži kličkuje a vlastně se vyhýbá vztahům,“ vysvětluje režisér.
V hlavních ženských rolích se objeví Eliška Balzerová, Lenka Vlasáková a Veronika Kubařová. „Postava Vilmy byla klíčová pro celý vznik tohoto filmu,“ přiznává Jiří Vejdělek. „Vilma se mi zdála. To se lidem, kteří dělají filmy občas stává, že se jim práce přenáší do snů. Mám na nočním stolku zápisník. Když se mi něco zdá, tak si to poznamenám. Většinou ráno člověk zjistí, že je to blbost. Tentokrát se mi to ale ráno nezdálo úplně hloupé, a protože se to nezdálo špatné ani producentovi Tomáši Hoffmanovi, zkusil jsem napsat scénář. Všichni, kteří ho pak četli, reagovali otázkou: A kdo, proboha, bude tu Vilmu hrát? Tak jsem si zase lehnul a zdálo se mi, že by to měla hrát Eliška Balzerová,“ směje se režisér a dodává. „Bylo nutné, aby Vilma měla až starosvětskou eleganci a přitom byla živočišná a nepůsobilo to vulgárně, lacině nebo uměle. Eliška mi pomohla vytvořit tu postavu na takové pikantní hraně.“
Eliška Balzerová, držitelka ceny Elsa 2009 pro nejlepší televizní herečku, je díky seriálu Nemocnice na kraji města ikonou televizní obrazovky, má skvělé příležitosti v divadle, ale film jí určitě velkou roli dluží. Ženy v pokušení, kde hraje Vilmu, jí právě takovou příležitost nabízejí - autor a režisér chce ukázat, jak výborná komediální herečka je.
Ženy v pokušení zúročuje Eliška Balzerová ve svou životní filmovou roli. Bylo těžké vzít Vilmu za svou? „To vůbec nebylo těžké, to bylo ve vteřině,“ říká Eliška Balzerová. „Přečetla jsem si scénář a věděla jsem, že role Vilmy, ale nejenom ta, je moc krásná a hned jsem ji vzala za svou. A hned jsem viděla předobraz té postavy a taky jsem to panu režisérovi řekla, že takovou paní znám. On měl velkou radost, že vlastně napsal živou figuru. Taková paní žila a byla to moje spolužačka a já jsem jí tu roli tak trošku věnovala.“
A kdo že byla ta tajemná dáma, která Elišce Balzerové posloužila jako vzor k postavě Vilmy. „Byla to moje spolužačka Laďka Kozderková a jí tu roli věnuju,“ říká Eliška Balzerová.
|
