Nadbytečná kilařešíme nejrůznějšími, obvykle nevhodnými dietami, které nás dostanou do začarovaného kruhu, jehož výsledkem může být v extrémních případech i mentální anorexie nebo bulimie. Problém špatného stravování se týká více než poloviny lidí, které můžeme typově rozdělit do čtyř skupin - manažeři a další zaneprázdnění dříči, dietáři, sportovci a anorektici nebo ortorektici.

1. typ: MANAŽER

Pro samou práci si neudělá čas na jídlo, jí nepravidelně, často jen jednou dvakrát denně, obvykle večer. Když už si přes den trochu toho času na jídlo vyšetří, rychle sní to, co je nejblíž po ruce – fast food, instantní, hotové, technologicky upravené jídlo se spoustou cukrů a tuků, ale bez živin, které naše tělo potřebuje, aby správně fungovalo. Při takovém způsobu stravování manažer svému tělu sice zajistí potřebné množství energie, nikoli však potřebné množství živin. Aby tělo správně fungovalo, potřebuje určité množství energie, živin i dalších důležitých látek. Nepravidelný příjem potravy a nedostatek kvalitního jídla vede k podvýživě některými živinami (nejčastěji sacharidy, kvalitními bílkovinami) i dalšími důležitými látkami (vlákninou, vitamíny, minerálními látkami) a naopak k nadvýživě jinými složkami stravy (jednoduchými cukry, živočišnými tuky, solí). Dochází k dysbalanci příjmu jednotlivých živin. Správně by měl náš jídelníček obsahovat 15 % bílkovin, 30 % tuků a 55 % sacharidů. Potřebné množství bílkovin manažer svému tělu jakž takž dodá, i když v nedostatečné kvalitě. Tuky tělo zásobuje nadmíru, velmi často mezi 35 a 40 %, navíc převážně živočišnými a přepálenými. Naopak sacharidy v jeho jídelníčku chybí. Díky nedostatku kvalitních sacharidů, které jsou důležité hlavně pro centrální nervový systém, je manažer unavený, díky nadbytku tuků při sedavém zaměstnání, přibírá na váze. Často trpí i děti manažerů. V takových domácnostech se vaří jen výjimečně, rodiče na to nemají čas a myslí si, že je v pořádku, když dítě odbydou polévkou z pytlíku. Jejich dítě nemá možnost osvojit si správné stravovací ani pohybové návyky (i když spíše pohybové než stravovací, protože rodiče řeší spíše sport než jídlo, ale díky sportu pak už opravdu nemají čas řešit ještě jídlo), a tak začíná problém s nadváhou a obezitou.

Co s tím? Manažer si musí ujasnit, co je pro něj důležitější. Pokud peníze, bude vydělávat peníze a jídlo dál zanedbávat. Za ty peníze si však zdraví nekoupí. Až se začne jeho tělo rozpadat, bude pozdě. Pak si možná zaplatí lepší zdravotní péči, ale to je všechno. Každý má možnost volby, peníze nebo zdraví. Manažer, který se rozhodne pro zdraví, musí najít rovnováhu mezi přijatou a vydanou energií, vnést do svého stravovacího režimu pravidelnost a pestrou stravou si zajistit odpovídající příjem všech nezbytných živin. Ozdravování jídelníčku začíná už při nakupování, sledováním nutričních údajů na obalech potravin
a nápojů. Snadnou orientaci v nutričních údajích na obalu umožňuje např. značení GDA.

2. typ: DIETÁŘKA

Chce se zbavit nadbytečných kilogramů, a tak drží jednu dietu za druhou, obvykle nevhodnou pro špatné složení a nízkou energetickou hodnotu jídelníčku. Bojí se tuků a vyhýbá se jim, jenže většinou konzumuje v uzeninách nebo mléčných výrobcích skryté tuky, o kterých ani neví. Místo kvalitních sacharidů zásobuje tělo jednoduchými cukry, které by měly být v jídelníčku zastoupeny pouze okrajově. Přijímá příliš málo energie, a tak nutí tělo zpomalovat bazální metabolizmus a ukládat energii do zásob. Místo očekávaného úbytku
na váze naopak přibírá.

Co s tím? Dietářka, která chce zhubnout, nesmí držet hladovku, ale jíst pravidelně 5-6x denně kvalitní, vyváženou stravu, obsahující všechny živiny a další potřebné látky. Neméně důležitý je pro ni i pohyb. Příjem energie by měla mít o něco nižší než výdej energie. Spočítat vydanou energii ale není zrovna jednoduché, protože málokdo dokáže vyčíslit bazální metabolizmus nebo energii spotřebovávanou při práci, nesportovních aktivitách a sportu. Praktickým pomocníkem, který usnadní tento výpočet, může být interaktivní nástroj »Porovnejte si svůj výdej a příjem« na www.gda.cz.

3. typ: SPORTOVEC

Má sklony k dysbalanci mezi příjmem a potřebou živin, protože má obrovský energetický výdej a prakticky není schopen sníst dostatečné množství jídla. Trénink dopoledne, trénink odpoledne, před tréninkem ani po tréninku není vhodné určitou dobu jíst, takže sportovec opravdu nemá čas na pravidelný přísun vyvážené stravy. Přitom polovinu jeho úspěchu tvoří správně složený jídelníček. Pokud je složený špatně, sportovec je unavený a potřebuje více času na regeneraci, ubývá mu aktivní hmota a naopak narůstá tuková tkáň, snižuje se imunita, což vede k častější nemocnosti a většímu riziku úrazů. Důsledky stejné, ale příčina jiná je
u sportujících dětí, jejichž rodiče většinou netuší, jak by měl vypadat jídelníček jejich dítěte. Když dítě sportuje a málo jí, je unavené. Když je unavené, běžné jídlo odmítá, protože
je příliš objemné a těžké na trávení. Dítě pak volí hranolky, chipsy a sladkosti, tedy energeticky bohatá jídla s minimálními nároky na jejich energetické zpracování. Organizmus se chová logicky, chce rychlou, dobře využitelnou energii. To jsou hlavně cukry a tuky, ale nic víc. Dítě, které dostatečně a kvalitně jí, se rychle vyvíjí a roste, není hned tak unavené a sport ho baví. Dítě, které jí špatně, se vyvíjí pomalu a místo toho, aby rostlo do výšky, tloustne, je unavené a sportu se vyhýbá.

Co s tím? Sportovec musí kompenzovat výdej energie odpovídajícím příjmem energie. Vedle celkového energetického příjmu je však stejně důležité i to, odkud tato energie pochází. Konkrétní množství a poměry jednotlivých živin u sportovce ovlivňují faktory, jako jsou věk, váha, skladba těla a pohlaví sportovce, typ sportu, počet tréninkových hodin a jejich intenzita a samozřejmě také zdravotní stav.

4. typ: ANOREKTIK

Trpí nedostatečným příjmem živin a energie, který vede k patologické podvýživě. Anorexie je psychické onemocnění, podle psychologů vznikající nejčastěji už v dětství, v dysfunkčních rodinách, kde je matka přehnaně ochranářská a kde otce na dětech zajímají pouze jejich výsledky a maximální výkony, ale jinak o ně nejeví zájem. Děti v takových rodinách mají potřebu na sebe neustále strhávat pozornost, a tak velice často nejedí, nebo se naopak přejídají. Chtějí rodičům ukázat, že se s nimi něco děje. Jenže neuspějí, stále se vnímají jako chudáci, ale už jsou z nich anorektici s opravdu výraznou malnutricí, kdy jde o život.

 Kromě anorexie se mohou dospělí potýkat s ortorexií, dalším psychickým onemocněním, které rovněž vede k patologické podvýživě. Ortorektik přehnaně dbá na zdravý životní styl. Velice často je to inteligentní člověk, jeho snaha žít co nejzdravěji však vítězí nad jeho zdravým rozumem. Příliš sportuje, příliš si vybírá to správné jídlo a zjišťuje, že téměř nic není dostatečně zdravé, takže skoro nic nejí, příliš hubne a devastuje své tělo. Díky své inteligenci ale časem pochopí, že není v pořádku, že je tak hubený a unavený, a sám hledá pomoc, radu.

Co s tím? Z hlediska výživy má smysl radit anorektikům i ortorektikům až tehdy,
když pochopí princip svého onemocnění a přestane se jim líbit, jak vypadají. Teprve tehdy to má smysl. Protože jejich energetický příjem je tak nízký, že jim energie nestačí ani na pokrytí bazálního metabolizmu, tedy na udržení základních životních funkcí a metabolických procesů, nutně musí zvýšit příjem energie.

Řešení pro každého

Pokud jíme nepravidelně, náš jídelníček je jednostranný a mezi naším energetickým příjmem a výdejem panuje nerovnováha, stravujeme se špatně. Svému tělu nedodáváme přiměřené množství energie ani dostatek živin a dalších důležitých látek, a tím vážně ohrožujeme své zdraví. Správně se stravovat přitom není až tak složité. V první řadě musíme vyloučit
ze svého jídelníčku fast food, instantní a předpřipravené potraviny. Zároveň o trochu snížíme svůj energetický příjem a začneme se pravidelně hýbat. Potom se zaměříme na nutriční skladbu svého jídelníčku, to znamená, že se začneme více věnovat informacím na obalech potravin a budeme si všímat i nutričních údajů.

Snadnou orientaci v nutričních údajích na obalech potravin umožňuje nutriční značení GDA, které je velmi přehledné a srozumitelné, protože obsah energie, živin i dalších významných látek je přepočten na procenta z celkového doporučeného denního množství. Díky tomu budeme ihned vědět, že když sníme daný výrobek, přijmeme tím například 7 % celkového denního energetického příjmu, pokryjeme 1 % doporučeného denního množství tuků a podobně. Značení GDA nám tak umožní sledovat množství přijaté energie a jednotlivých živin v průběhu dne.

Kolik energie máme přijmout a kolik vydat, nám zase pomůže zjistit interaktivní nástroj »Porovnejte si svůj výdej a příjem« na www.gda.cz. Spočítá individuální výdej energie, spočítá příjem energie na základě obvyklého jídelníčku a porovná energetický výdej s příjmem. Tak každý snadno zjistí, jestli svůj limit doporučeného denního množství energie překračuje nebo ne a jak je na tom jeho energetický výdej v porovnání s příjmem.



Ing. Petr Havlíček
specialista na výživu